Strom

Petřík skládá strom - originální Montessori pomůcku - botanické puzzle

Moc ho teď baví, střídá různé puzzle (biologické), strom skládal už dřív, ale teď ho má během chvilky. Začíná u kořenů - řekne kořeny, pak dává kmen, horní větev, které říká parťák (připomíná mu ruku, když si plácnem). K horní větvi dá korunu a pokračuje dalšími částmi koruny, do kterých dává větve.

"Lovení knedlíků"

Petřík našel v šubleti pěnovačku, kterou ještě nezná. Mám v plánu přesývání krupice a fazolek, ale tentokrát jsem ji použila pro mokrou aktivitu. Pinpongové míčky jsou v míse s vodou a naběračkou - pěnovačkou je dítě loví.

Byla jsem zvědavá, jak mu to půjde, ale poradil si s tím skvěle. 

vyzkoušel si oběma rukama

Na fotkách je vidět, jak byl soustředěný. Vodu nevylil, pracoval krásně :-). Opět si to užil několik dní, kdy si o aktivitu říkal.

Ovoce

Přes barvy jsme se dostali k ovoci. O ovoci, které jsme měli zrovna doma jsme si povídali, dívali jsme se i do leporelek, která byla po ruce. Aktivita to byla mnou neplánovaná, nějak nám to vyplynulo.

Chtěla jsem, aby Petřík vyzkoušel chuť různých druhů ovoce poslepu - taková klasická ochutnávka. Začala jsem já, ochutnávala se zavřenýma očima. Ještě jsme nic poslepu nezkoušeli, takže to pro něj bylo nové. Zkoušel hádat, co jsem mu dala do pusinky, já hádala, co mi dal on. Bylo to skvělé. Říkali jsme, že banán je sladký, citron kyselý...

kyselý citrón - tady už ochutnává se zavřenýma očima sám, ale jinak jsme měli přes oči čepici

Petřík poznával druhy ovoce na obrázcích leporela.
A proč ovoce? Byla to vlastně příprava na kartičky s půleným ovocem. Ukázala jsem mu rozpůlený citrón a celý, jablko jsem taky rozkrojila, aby věděl, o co jde.

Polovina ovoce se přiřadí k celému. Šlo mu to hezky, ale ještě nějak neumí používat kontrolní kartičky. Někdy si splete pomeranč a citron, pomeranč ještě sám nepojmenuje, říká mu citron. Snažila jsem se vysvětlit, že to je jiný druh ovoce.

Petřík začínal se třemi druhy ovoce, ale měl to hned, brzy jsem přidala další.

Kartičky jsme si pak dali na lednici k dívání. Seřadila jsem je barevně podle barevného spektra.

Náš duhový týden

Rozhodla jsem se pro trochu tematický týden. Petřík je šikovný a najednou mě překvapuje, kolik toho za den stihne. Nestačím mu občas přidávat nové aktivity. Říká se, že se to u dětí po 2. roce zlomí, u nás tenhle přelom přesně nastal ve 2 letech a 2 měsících. Žasnu nad tím, jak Petřík střídá knížky ( komentuje obrázky ve větách), modelínu, kreslení, Lego, montessori vkládačky - biologické puzzle a aktuální tácky a další (třeba pohybové) aktivity.

V poslední době je zřejmá fascinace barvami.
Udělala jsem na tácek jednoduché barevné přiřazování s Pet-víčky.

Petřík nadšeně: "To umím, vím, kam barvy patří!"

Zkusili jsme také barevné přiřazování na zapínací housence, kterou jsem pro Petříka vyrobila.

Překvapilo mě, jak perfektně přiřadil na 1. pokus všechny barvy ke knoflíkům.

Housenka nezapnutá - filcové kruhy stejných barev jako knoflíky na podložce

Zapínání je stále ještě pro Petříka těžké. Během toho týdne i dalších dní to ale docela procvičil a některé větší knoflíky už zvládne. Pomohl možná i knoflíkový had, kterého jsem zase po delší době taky vytáhla.

Je to vlastně duhové spektrum, a tak jsme se spektru barev věnovali i trochu víc.

Sám kromě všech barev pojmenuje i některé tvary - kruh, trojúhelník, čtverec, hvězdička :)

Připravila jsem pěnové korálky a podložku na jejich navlékání - je to taky barevné přiřazování. Uvnitř krabičky je polystyren, v něm jsou napíchané špejle a na krabičce tečky v barvách korálků. Je to skvělé na jemnou motoriku a navíc na procvičení barev.

Petřík se na to vrhnul jako vždy s vervou sobě vlastní. Krásně navlékal korálky podle barev. Tyčky ale byly docela dlouhé, bylo pro něj obtížné trefit se nahoře na tu správnou a občas proto navlékl na vedlejší. Hned to vždycky sám od sebe opravil. Ale i korálků jsem mu dala k dispozici moc. Někdy to nedokončil - nenavlékl všechny.


Takže tady navléká už v upravené podobě - kratší špejle a méně korálků, aby to dokončil, což se daří.

Pomůcky ale bohužel stále dokonalá není, zelená patří podle barevného spektra mezi žlutou a modrou - při výrobě jsem chvátala, ale tohle už jsem nechala...

Venku jsme kreslili barevnými křídami na chodník duhu, moc jsme si to užili a duhy vypadaly krásně, ale fotku nemám.

DUHOVÁ SVAČINKA - bonbónkům se snažím vyhnout, ale tenhle jogurt má Petřík opravdu rád. Využila jsem - špetkovým úchopem bral lentilky a vždy je jednu dal do jogurtu, sám jedl lžičkou, byl u toho opět krásně soustředěný.

Taky jsem zkusila udělat barevný kruh - použila jsem filcové kruhy (jako kytičky) a motýlky opět v duhových barvách.

Nejradši vzpomínám na to, jak Péťa s motýlky lítal. Ukázala jsem na jednom, jak letí na kytičku, aniž bych si uvědomila, že s ním mávám. Petřík pak létal se všemi - zase jsem si uvědomila, jak moc děti ovlivní ukázka. U montessori pomůcek je velmi důležité předvést je správně.

Motýlci jsou ke stažení na montessoridoma.cz

Užili jsme si i barevné sensory tub, psala jsem o tom tady.

A další bylo kapátko. Chystala jsem se ukázat ho Petříkovi už nějaký ten týden a konečně byla dobrá příležitost. Vyzkoušeli jsme, jak se míchá zelená. Vodu jsem obarvila žlutým a modrým krepákem. 

Nezbytná zástěrka. Nejprve zkoušel kapat na papírovou utěrku.

Petřík míchal různé odstíny zelené.

Kromě toho se u tety K. opět ukázalo, jak moc ho baví zapichování špendlíků, vyrobila jsem proto i "zapichovačku" podle barev. 

Petřík řadí špendlíky těsně vedle sebe. Zapichuje dle barev správně.

Práce rukou...

...úchop prsty

...a zapíchnutí

Plné soustředění na práci - polarizace pozornosti

Těšíme se na miminko

Naše příspěvky píšu s nějakým tím zpožděním, takže Ondru máme od 22. 11., ale musím zmínit, jak jsme se na něj s Petříkem připravovali.

Existuje skvělá řada knížek pro děti od Reginy Masaracchiové a Ute Taschnerové. My jsme nejvíc používali knížku Naše malá Anička, která je skvělá. Dvě předchozí jsou spíš pro větší děti - předškoláky. Také jsou v nich některé pro děti možná až zbytečné podrobnosti týkající se spíš už sexuální výchovy... Ale v té 1. - Maminčino bříško je zase přesně ten obrázek, který jsem hledala - nakreslená maminka a na bříšku - v bříšku mimčo. Na základě našich povídání o miminku (moc jsme nečetli, ale jen si povídali nad mnou vybranými obrázky) a díky obrázkům Petřík pochopil, že bude mít brášku a je u mně v bříšku.

Povídali jsme si s Ondráškem, občas jsem Peťovi řekla, že ho Ondra zdraví, nebo něco, co mu vzkazuje. Maminka má přece miminko v bříšku a slyší, co povídá :-). Trochu jsem se bála sourozenecké žárlivosti a vůbec, chtěla jsem Petříka na sourozence připravit.

Jak to bude se žárlivostí a Petříkovou nejistotou se teprve ukáže. Ale začal se na miminko těšit. Říkal, že si s ním bude hrát, až povyroste, bavili jsme se i o tom, že budu Ondru kojit. Petřík říkal, že ho má rád a dával mu pusinky :-)

Na ledničku jsem taky vystavila obrázky - posloupnost k řazení, u nás zatím jen na dívání. Jsou tam žabí vajíčka -pulci - maminka žába, hnízdo s vajíčky - ptáčátka - ptačí maminka, miminko v bříšku - děťátko - maminka kojí. (vlevo máme i ovoce) Oboje staženo od paní Jany Kloučkové - ke stažení zde

Měla jsem v plánu - až se miminko narodí, poslat od něj dárek Petříkovi. To jsme také udělali.

Ondra už poslal ale dárků několik, protože se nám situace trošku zkomplikovala. Nenarodilo se nám miminko v termínu, ale o 10 týdnů dřív, takže nakonec jsme spolu v porodnici dýl - na neonatologii. Tak zase v nějakém dalším příspěvku bude o Pohádkách pro Kulíšky  - jsou k nim úžasné omalovánky pro sourozence... A jak si s dětmi povídat o nedonošeném miminku - sourozenci.

Půlené tvary

Tak je to tady! Náš brouček umí skládat rozpůlený obrázek. A proč se tak divím? Před pár měsíci (před druhými narozeninami - 23 měs.) to ještě nedokázal. A teď to najednou jde.

Začíná žlutou a oranžovou barvou (obdélník, trojúhelník). S tím, že jsem udělala kruh i čtverec v modré a červené jsem mu trochu zavařila, ale zvládne už i tohle. Nejdřív zkouší, vidí, že to k sobě nejde. Teď po pár skládáních už ví, že to hranaté k půlkruhu nepatří.

Říkáme si barvy - máme tu jen 4, ale procvičení neuškodí. Ale hlavně tvary. Kombinujeme s vkládačkou, zde je nový obdélník. To trošku Petřík komolí, ale trojúhelník, čtverec a někdy kruh někdy kolečko už občas sám řekne...

Sensory play 2

Kukuřice měla úspěch, Petřík říkal, já jsem pan kukuřičňák - to vymyslel sám. Vzpomněl si na fazole a že si je taky půjčí. Tak teď má během dne třeba dopoledne fazolky a odpoledne kukuřici (nebo naopak). Zrníčka si užívá. Procvičili jsme barvy. Už je zná v podstatě všechny, nemá problém rozlišit a pojmenovat samostatně třeba oranžovou, růžovou, fialovou. Zná i šedou, začali jsme teď mluvit třeba i o zlaté a stříbrné. Do fazolek jsme proto tentokrát zamíchali víčka od Pet lahví různých barev. Vybíral je do košíčku a pojmenovával barvy. Fazolky jsme obohatili i o lahev (se kterou si užil i přelévání a nabírání vody při koupání), tak si sype.

Taky míchá. Byl u nás na návštěvě Jonášek a musela jsem oběma dát misku a lžičku a nabírali do mističek. Péťa zkoušel před tím i vařečkou, ale přece jen, ta je na míchání...

Kromě sypkého materiálu jsem mu nabídla na přebírání i sametové stuhy.

Měly takové "lámané" odstíny, samet se navíc na umělém světle jinak leskl, tak bylo pro Petříka občas těžké určit barvu. Ale poradili jsme si s tím.

Zase jindy (večer) si vzal stužky na gauč a takhle si hrál - sám je proplétal.

Sensory play

Tak se nám zase vrátilo "zrníčkové" období, Petřík  (2 roky a 2 měsíce)si opět užil hmatové hry. Tentokrát s kukuřicí, kterou jsem teď na podzim chtěla, aby to bylo něco nového než naše známé fazolky. Díky strejdovi J. a pradědovi L. jsme ji 1. listopadu mohli zařadit do našich her. A měla úspěch!

Jako první jsem připravila modrou misku a do kukuřice zamíchala skleněné oblázky, aby je Petřík hledal v kukuřici jako poklad. Všechny na první pokus vybral do mističky, roztřídil to.

Od té doby si užívá kukuřici s kamínky po svém. Kukuřici nechává protékat mezi prsty, přehrabuje se v ní, nabírá ji do misky a sype... Kamínky moc neřeší :-) Jsem ráda, že si to tak užívá!

Protože už je chladno, nožičky neměly také delší dobu hmatový vjem. Tak si kukuřici užil Peťa i nožkama.

Hrabání listí

Tak takhle si Petřík v říjnu 2013 užil hrabání listí s pradědou :-) Většinou při těchhle venkovních pracích nemám u sebe foťák, a tak jsem ho už mockrát nevyfotila, jak v Ledenicích zalívá s babičkou zahrádku, jak tam "pracuje" s lopatkou a kypří kytičkám zem. Jak běhá doma s motyčkou a v Ledenicích taky. Jak hrabe v Mladošovicích seno. Nemám zdokumentováno ani, jak v Ledenicích s babičkou vařil polévku nebo dělal knedlíky. Je toho spousta, tak aspoň tohle pro vzpomínku, fotila jsem z okna :-)

A to jsem ani nezmínila, jak pracuje s Honzou v dílně nebo s dědou Pepíkem v garáži.

 .... a děda ukazuje listí nandané do popelnice