Auta jedou

Zapojila jsem se do Alinčiny autíčkové výměny pytlíkových aktivit. Na blogu budou brzy články s popisem jednotlivých aktivit. Tady je návod na záchranářská auta, která jsem dělala já.

Hotová auta

 Bylo to docela dobrodružství. Do pytlíkové výměny jsem se zapojila poprvé. Každý pytlík jsme vyráběly 16x. Bylo to hodně stříhání, spoustu lepení tavnou pistolí a dost šití. Zjistila jsem zajímavou věc, a to, že výměny jsou pro maminky návykové. Většina jich už byla v několika různých výměnách busy bags a chystala se na další.

Ale zpět k autům. Z filcu vystřihneme obrysy jednotlivých aut - každý 2x, protože auto je vlastně taková kapsa. Bílá je sanitka a policie, červené auto jsou hasiči. Na policejní jsem našívala zelený pruh a lepila okna. Napsala nápis policie tenkým fixem. Detaily jsou z obou stran. Nakonec jsem sešila na stroji (všila i maják) a dole nechala otevírací.

Pak už přišla na řadu kola, která jsem přilepila tavnou pistolí.

Podobně vznikala i hasičská auta a sanitky. Detaily jsem lepila tavnou pistolí.

Ke každému autíčku patří 6 tematických obrázků. Úkolem dětí je roztřídit obrázky správně do příslušných autíček (mezi koly jsou otevírací jako kapsa).

Obrázky:

SANITKA – znak lékařů, injekce, teploměr, náplasti, stetoskop, čelní vyšetřovací zrcátko (reflektor)

HASIČI – hasičský znak, přilba, žebřík, sací koš, hasicí přístroj, hadice

POLICIE – znak policie ČR, pouta, policejní odznak, revolver, obušek, policejní pes

Vyhledala jsem si obrázky. Vytiskla, zalaminovala a rozstříhala na jednotlivé kartičky.
Pokud by měl někdo o obrázky zájem, mohu zaslat na mail :-).

Hotová auta pohromadě

Další tip:

S auty si ale děti mohou hrát jen tak, třeba i jako s maňáskem.  Pokud se hra ohraje a obrázky už okoukají, lze si doma udělat nové a opět třídit J
 

 Tady je Petříkova svačinka - auto (s trochou fantazie...:-) )

Oblíbená básnička:

Jede auto tú, tú, tú,
dávej pozor na cestu.
Je-li cesta bahnitá,
celý auto postříká.
Je-li řidič nešika,
boule bude veliká.

Vyzkoušenou máme také magnetickou skládačku od Lenky. Skládačka je vážně úžasná!

Ale i další aktivity z výměny jsou skvělé. Jen do některých musí kluci ještě trochu dorůst, výměna byla zaměřena na předškoláky.

Alinka pro nás dělala razítka z pěnovky. Vyzkoušely jsme na přáníčko pro tatínka. V dalším příspěvku o přáníčkách bude k vidění...

Ondráškovo výbavička II

 

Gobbi mobile třásně

Další mobil, který jsem zavěsila, je Gobbi. Inspirovala jsem se od Renaty Křivánkové tady a udělala třásničky. Moc se líbil a Ondra se na něj vydržel dívat opravdu dlouho, pěkně se soustředil. Počkala jsem, až se stávající závěsy okoukají. A došlo na něj až v korigovaných téměř 5 měsících.

 

Ondra sleduje berušku a trochu udrží hlavičku - korigovaně 2 měsíce (jinak 4 měs.)

Nakonec jsme přeskočili Octahedron. Chystala jsem se na něj, ale mám v plánu zavěsit ještě duhové motýly jako alternativu k duhovým vlnkám. Tak už Octahedron prostě vypustíme.

Vývoj hry u Ondráška: 

 

Ondřík si začal hrát - bouchat do hračky začátkem dubna (2,5 měs. korigovaně)

 

(pozn. oběma klukům jsem chrastítka zavěšovala, aby do nich mohli bouchat, než vzali hračku sami do ruky. Nechtěla jsem jim hračky do ruček strkat. Jak si začaly hrát Vaše děti?)

 Ve 4 měsících korigovaně (27. 5.) si umí přendat chrastítko z ruky do ruky, hezky ho drží.

 

Detail jednoho z našich dřevěných chrastítek. Dávám přednost přírodním materiálům - hlavně dřevu a základním barvám. (v naší výbavě chybí propojené disky - byly by perfektní na tohle období. A také rolnička v kleci, neboli zvonek. Podle Montessori by měla pomůcka rozvíjet jeden smysl. U hraček pro miminko by to mělo být asi podobné. Třeba výrazně barevné hračky od Lamaze upoutávají zrak, přitom jsou v nich chrastítka a šustítka pro sluchové vjemy a zároveň různé textury pro hmat. Přesto 3 tyhle hračky máme. Podle paní Štarkové jsou to blázince (stejně jako hrající kolotoče nad postýlku). Ale dostali jsme je a líbí se :-). Nedávám je Ondrovi ale pořád, spíš pro zpestření, aby nebyl přestimulovaný. Nelíbí se mi, když někde vidím barevné deky na hraní a na nich spoustu duhových, hrajících a svítících hraček a mezi nimi miminko. Musí se cítit jako někde na diskotéce...

 

Hezký souhrnný článek o uchopování a hrazdičkách je zde.

 

Cvičíme úchop palcem - držení šálku 4 měsíce korigovaně (6 měsíců) 

 

V knize První rok vašeho děťátka od známé autorky Penny Warner je krásně rozepsaný rok dítěte týden po týdnu. V knize jsou zajímavé tipy, jak podpořit u miminka rozvoj různých dovedností. Nám to u Ondry neodpovídá, protože se narodil již ve 30. týdnu těhotenství. Přesto při tzv. korigovaném věku se inspiruji. Na foto se šálkem jsem zkoušela tip z knihy. Dítě začíná zapojovat palec. Při podávání hraček zavadíme o palec, pak vsuneme do dlaně. Miminku můžeme dát držet hrnek s dvěma uchy, který umožní úchop oběma rukama. Při koupeli můžeme šálek ponořit do vody a sledovat, co sním dítě dělá.

 

 

 

 

Naše hrazdička - s rolničkou na stuze. Je dřevěná z IKEA. Zavěšuji na ni i originální hračky, co k ní byly, ale nikdy všechny 3 najednou. Maximálně 2 - jednu vpravo a druhou vlevo - pro každou ruku něco. Nebo naopak do středu - jako na foto.

 

V postýlce máme také zrcadlo (viz foto s gobbi mobilem). Na stránkách s Montessori tematikou je k vidění zrcadlo delší. Naše prostředí je pouze přizpůsobené. Matraci na zemi si netroufnu mít, protože bych trnula, když Petřík na Ondru skočí. A zrcadlo máme takové, které zrovna bylo doma po ruce :-) Využívala jsem ho už pro Péťu, ale začala jsem s ním tehdy až kolem 7 měsíců (když jsem získala tuto informaci). Ondra ho má dřív...

 Skvělé články o připraveném prostředí pro děťátko jsou také v časopise Montessori pro rodinu

 

Petřík a zrcadlo...

... sloužilo mu pak i v hracím koutku (ještě jsme tam neměli nábytek). Na fotce v 11 měsících.

 

S Ondrou si taky povídáme, oběma klukům od malinka zpívám a hraji na kytaru. Hodně říkáme říkanky a básničky, moc nás baví básničky s pohybem. Doma nemáme televizi. Rádio pouštím, ale nemáme ho jako kulisu pořád, aby měly děti možnost soustředit se na jazyk a dobře si jej mohly osvojit. Lidský hlas by měl být zvuk, který miminko slyší nejčastěji.

 

Do jednoho roku se významně rozvíjí sluch. Pro děťátko je přínosné slýchat (už od dob prenatálních) vážnou hudbu. Nejčastěji pouštím Vivaldiho Čtvero ročních období, protože ho miluji. Doporučovány bývají Mozartovy skladby.

 

 

 

Hadi z modelíny

Hadi z modelíny - fajn způsob, jak si pohrát s modelínou jinak. Petříka moc bavilo, opakovaně si tenhle tácek půjčuje. Už se nám sice definitivně smíchala žlutá a zelená, ale to nadšení za to stálo :-). Petřík má trochu problém umáčknout to sám, trochu mu to jde, ale pomáhám mu.

Má to jedno riziko - modelínové kousky se navzdory tácku, stolečku a mému dohledu záhadně objevují na nečekaných místech domácnosti. Proto je to asi ideální na ven - teď v létě :-).

Do tří

Seznamování se s počtem 1, 2, 3 a číslicemi.

 

Dřevěnou vkládačku dostal Petřík už od Mikuláše. Bylo mu 2 a čtvrt roku a moc ho bavily vkládačky. Hodně stavěl biologická montessori puzzle. Napadlo mě, že by bylo fajn, aby se seznámil s číslicemi, tak dostal tohle. Může to být inspirace pro někoho, kdo rád vyrábí z překližky...

 

 A zde je aktivita z posledních dnů, kdy jsem potřebovala něco na ven a napadlo mě tohle. Stačí mít po ruce křídu a šišky (kamínky). Byla to rychlovka, nakreslila jsem na asfalt číslice a okénka, do kterých šišky patří.

Ukazovala jsem, jak má Péťa číslo obtáhnout prstíkem, rád to napodobil po mně. I když okolí nebylo hladké (jako ve smirkových číslicích), nevadilo to. Struktura asfaltu mi hodně smirkové číslice připomínala a křída je k obtahování dobrým vodítkem...

 Každou číslici obtáhl a přiřadil správně šišky. Ještě si pak vyžádal počet 4 ("A kolik je 4?"), tak jsem musela přikreslit.

A nakonec stránka z quiet book - knihy Pat a Mat, kterou dostal nedávno k svátku.

Číslice jsou sametové, v kapsičce  jsou matky, šroubovák a šroubky z filcu na suché zipy - opět přiřazovací.

Taky doma máme obkreslená PET-víčka s příslušnou číslicí (je to stejné jako šišky), jen na čtvrtce. Petřík zná počet 2, běžně to i říká, u trojky už si ale jistá nejsem. Přijde mi, že ten správný zájem o počítání a čísla ještě nepřišel. Jednou nás překvapil (ve dvou letech), když dával něco do krabičky a počítal nahlas. Tenkrát do čtyř. Jinak to ale moc nedělá, tak uvidíme.

 

Hodně doma říkáme říkanky - například Jedna, dvě, tři, čtyři, pět, cos to Janku, cos to sněd.

Krabička s látkami

Máme doma krabičku s látkami. Párkrát jsem ji synovi půjčila, když byl menší - batole. Výrazný úspěch ale zatím neměla. Teď už ho zaujala trochu víc.

Práce s originální pomůckou je popsána hezky například zde

Využila jsem k "prvnímu" seznámení kromě hmatu nejprve rozlišování zrakem. Vyrovnávání na koberečku do dvojic nám bohužel zatím nejde. Nějak sloupce a řady nejdou Petříkovi skládat. Vždy když hledá dvojice, jsou to takové nahodilé a nepřehledné skupinky. Zkusila jsem to proto po svém - dala jsem látky na tácek. Na dvojice připravila otevřenou krabičku. Vždy dal na jednu polovinu jednu látku a hledal k ní stejnou. Tu dal do druhé půlky. Bylo to, myslím, přehlednější. Peťa zvládl najít a spárovat všechny látky.

 

Až bude pomůcku znát lépe, zkusíme rozlišování jen hmatem. Dítě má zavázané oči, látky mu dává dospělý do ruky a zkouší nejprve hodně kontrastní (hrubou a jemnou, tentkou a silnější...). Pak hledá i dvojice. Doporučuje se namočit vodou trochu prstíky (palec a ukazováček, případně prostředníček), mezi kterými látky promne. Prý je tak hmat citlivější.