I když blog dost flákám, dneska začerstva s fotkami z přírody. Jsme pořád venku a tématem číslo jedna je teď u nás hmyz - hlavně mravenci. Ty ale až na konci příspěvku...
Dneska jsme objevili pod lípou mladé kněžice. Pozorujeme je tam pořád. Jakmile vysvitly první paprsky sluníčka, chodili se po zimě vyhřívat, když zase mrzlo, schovaly se. Dneska nás ale čekalo překvapení - spousta mladých. Jsou droboučké.
Maminka a tatínek, vlevo vzadu maličká kněžice...
Petřík byl nadšený pozorovatel. Připojila jsem básničku:
Co se tu děje v trávě?
Brouček narodil se právě.
A jak rostl, umínil si,
že do nebe zaletí si.
Vylít vzhůru, ještě, ještě,
srazila ho kapka deště.
(jde krásně oživit i pohybem, můžete si na ni "zacvičit")
Na vyhřáté mezi jsme poslouchali cvrčky. Dva jsem viděla, ale Petřík to nikdy nestihl. Aspoň viděl, kde bydlí - cvrčci se vždycky stihli rychle schovat do svých děr.
Hned, jak jsem viděla ty díry, vzpomněla jsem si na básničku:
Na paloučku u lesa
cvrček v díře bydlí.
Jak to u něj vypadá?
Má tam stolek s židlí.
Na stole má jablko
a v něm tucet brček.
Když má žízeň,
pije mošt jako každý cvrček. :-)
Povídali jsme si o pohádce o mravencích a cvrčkovi, kterou čte Petřík s dědou.
| Kniha má prořezávané listy s krásnými průhledy. Ilustrace jsou nádherné. |
| Celá pohádka je veršovaná. |
A písnička
Melodie je pro mladší děti docela těžká, ale starší předškoláčci už zvládnou...
U nás je ale hit posledních dnů tahle: Mravenec jde trávou
Včera jsme ji zpívali 6x určitě. Je vtipná, jako všechny od dvojice pánů Svěrák a Uhlíř. A pro mě je vtipné, když si náš ani ne tříletý chlapeček začne zpívat její části sám od sebe. Je rytmická, dá se na ni perfektně cvičit, pochodovat na procházce.
Rádi ji zpíváme na střídačku - já zpívám, Petřík doplňuje poslední slovo verše.
Část textu: "Mravenec jde trávou, hledá cestu pravou, raz, dva, tři a ještě raz, dva, tři. Jde na vlastní pěst, nožiček má šest, raz, dva tři a ještě raz, dva, tři."
Zkoumali jsme, kdo má kolik nohou. Brouci, zvířátka (i z Lega - překvapení po čtyřnohých byla najednou slepice) a kolik my lidé.
Nezpíváme o mravencích ale jen tak. Především téměř denně pozorujeme mravence při jejich práci.
Petřík říká, že to jsou siláci. Viděli jsme, jak nesou jehličí i klacíky, jeden i mrtvého jiného mravence. Staví mraveniště na pařezu. Vzpomínáme zas na zmiňovanou knížku, tam jsou totiž mravenci velmi pilní, zatímco cvrček celé léto hraje.
(DRUHY MRAVENCŮ: stráž, chůvičky, stavitelé, lovci, královna - má křídla, mravenci mají výborný čich - lze zkusit nějakou čichovou hru)
Petříkovi hraju na kytaru při usínání Mravenčí ukolébavku, která patří k našim oblíbeným. Akordy jsou tady. Zde ještě nápad na cvíčo.
Dělali jsme společně mraveniště - já pastelkami podklad a Petřík tiskal prstovkami mravenečky.
| Kdyby někdo chtěl náhodou poslat naskenované mraveniště jako podklad, ráda mailem pošlu. |
Další vv tip: z hnědého papíru vystřihnout mraveniště - kopeček, dítě dělá lepidlem na papír v tyčince různé cestičky, které se posypou jehličím. Pak můžeme dolepit nakreslené mravenečky.
A na závěr tip na básničky - jedna klasika a druhá s pohybem:
Polámal se mraveneček
Polámal se mraveneček, ví to celá obora,
o půlnoci zavolali mravenčího doktora.
o půlnoci zavolali mravenčího doktora.
Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis,
třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.
třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys.
Dali prášky podle rady, mraveneček stůně dál.
Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.
Celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal.
Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil: Neplakej!
Pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.
Pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej.
Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele,
hop! A zdravý mraveneček ráno skáče z postele.
hop! A zdravý mraveneček ráno skáče z postele.
Ukazujeme vsedě.
Takhle malý mraveneček vylez si až na kopeček . (jdeme dvěma prsty od palečků na noze dítěte až na krk, kde to lechtá)
"Vyjdi, vyjdi, sluníčko, (ručkama děláme velké kruhy)
pošimrej mi mé líčko." (polechtáme na tvářičce)
"I ty malý popleto, (ukazujeme ukazováčkem)
musíš počkat na léto!" (střídavě pleskáme dlaněmi do stehen).
