Na Ondráškovi bylo vidět, že by potřeboval přelévat. Několikrát nalil čaj do polévky, zkoušel přelévat svoje a bráchovo pití. Po několika těchto pokusech jsem se konečně rozhoupala a připravila mu tácek s malými skleničkami.
Přemýšlela jsem nejprve nad džbánky, ale nakonec se kvůli objemu rozhodla pro skleničky. Až to vylije, tácek to zachrání.
Ondra vodu soustředěně přeléval,
ochutnával,
vyléval a utíral - musela jsem mu ji několikrát doplnit.
Přelévání i pití ho moc bavilo. Vydržel u toho docela dlouhou dobu.
I když takhle přeléval jen 1x, od té doby zatím ani jednou nelil pití do polévky, jak to dělal dříve. (Neskutečné, že tak málo někdy stačí)
