Dárečky pro dědu

 Náš zlatý děda- praděda měl narozeniny.

Společně s Petříkem jsme vytvořili přáníčko se čtyřlístky - aby měl hodně štěstí (otisky prstů a dokreslené stonky).

A kaktus ze salámu (dole je obalený alobalem) zasypaný slanými buráky. Pak stačilo zapíchat párátka s olivami - dobrý trénink jemné motoriky pro děti...

První podzimní tvoření

Podzim je tady (i když jsem se snažila dlouho dělat, že ještě ne :-) ). Na procházce jsme si nasbírali přírodniny a využili je na koláž.

Lepili jsme na oboustrannou lepicí pásku, což se ukázalo jako nejlepší způsob.

Držely tak listy i žaludy a šípky. (Narozdíl od silikonu z tavné pistole, kdy žaludy padaly.)

Jako první si chtěl Petřík udělat slona.

Tohle budou kly.

Hotový obrázek - housenka, slon a prý červotoč.

 Housenka

Detail slona.

Pro ptáčky

S Petříkem jsme udělali srdíčko pro ptáčky, které jsme jim donesli na stezku ptačích budek.

Je to velmi rychlé na výrobu a vypadá moc hezky.

Na vystřižený karton jsme dali sádlo (lze i jiný tuk) a do něj vmáčkli s Peťou semínka.

Nápad i návod je na tomto krásném blogu.

Medaile

Tuhle medaili si přinesl Petřík letos v červnu ze školky.

Protože ho to moc bavilo a mně to přišlo perfektní na trénování jemné motoriky, pořídila jsem zažehlovací korálky také domů.

 Chvíli trvalo, než se k nim opět dostal. Tvoření není jeho vášeň. Nejradši má konstrukční hry, pořád něco staví z Lega nebo kostek, hraje si se zvířátky... Nedávno ale nesl korálky, pomohla jsem mu je připravit na tácek.

Mám ráda, když vidím ve hře nebo nějakém vyrábění ten náhlý posun. Moc mě baví to u dětí pozorovat. Tentokrát nedával Petřík korálky nahodile, ale vybíral si do další mističky (kterou si navíc vyžádal) korálky jedné barvy. Stavěl v takových barevných polích.

Medaili vyráběl pro brášku k narozeninám. Měl ji rozdělanou několik dní - během 2 týdnů.

Korálky se zažehlí přes pečící papír (na podložce), pak ještě z druhé strany a kouzlo je hotové.

 

Až bude zase starší, můžeme zkusit poskládat i nějaké obrázky. Vymýšlet se dají vlastní, nebo hledat pod heslem hama perler beads inspiraci na internetu - například tohle:

 

 

 

Indiánské listy

Bílým fixem jsme pokreslily listy z procházek.

 Petřík a jeho výtvor.

 

 

Petřík kreslil na listy i barevnými fixy, ale tím bílým to vynikne lépe.

 

 

Tluče bubeníček

Vyrobili jsme s našimi muzikanty bubínky. Doma se nám sešly 2 konzervy (od hrášku a kukuřice) a bylo mi je líto jen tak vyhodit. Nápad jsem viděla jednou tady.

 

Petřík odstřihává konec balónku. Pak ho stačí jen našponovat na konzervu (balónek nenastřihávejte kolmo, roztrhl by se!).

K výrobě stačí konzerva a balónek. Bála jsem se, že nebude balónek držet, připravila jsem pro jistotu i gumičky. Ty ale nejsou třeba. Napnutý balónek drží dobře. Když je napnutý málo, buben nemá dobrý zvuk, musí se na konzervě vypnout co nejvíc. Pak stačí vyzkoušet, jestli je zvuk OK.

 

 A může se zdobit. Naše děti zdobily samolepkami (Petřík strategicky na dno) a barevnou izolepou.

Petřík střihá barevnou pásku na ozdobení bubínku. Ondra už zkouší hotový výtvor.

A je hotovo. Nakonec gumičky sloužily také jako "ozdoba".

Vlevo Petříkův a vpravo Ondráškův bubínek. Radost byla veliká, bubínky si kluci vzali i ven na procházku :o) Stojí to za vyzkoušení!

Práníčka z otisků

 

 

Tygři.

Prvního dělal Petřík, aby rozveselil kamaráda v nemocnici a popřál brzké uzdravení. Druhý je Ondráškův pro dědu.

Andílci ke křtu.

V létě jsme byli na křtinách dvou holčiček a chtěli jim něco vytvořit. Napadl mě andílek. Petřík otiskl chodidlo a jako křídla dlaně. Zbytek jsem dodělala já.

Traktor vezl Petřík kamarádovi na oslavu narozenin.

Bagr dostal on sám ke svým 4. narozeninám v srpnu. Je od Ondráška - dělali jsme ho spolu jako překvapení.

 

Tiskání na trička

Koupila jsem barvy na textil a chtěla dětem vyzdobit trička. Při malování se barva hodně do látky vsakuje a malování by pak bylo hlavně na mně. Napadlo mě použít razítka (z pěnovky, která máme z výměny, dodělat nějaká vlastní a přidat i gumová).

 

Byla to dobrá volba, Petřík si své tričko vyzdobil podle svého. Natíral sám barvou, kterou si vybral razítka. Přikládala jsem na domluvené místo a on přitiskl. Snažila jsem se moc nezasahovat, ale přece jen jsem občas pomohla, nebo zasáhla (třeba když začal dělat modrou šmouhy, dotvarovala jsem z nich mraky...). Na záda jsem natiskla jméno a Petřík si vybral obrázky k tomu.

 

 

 Z trička měl velikou radost. Byla to (pro mě až překvapivě) činnost, která ho velmi bavila. Však se také několik dní těšil, měla jsem tričko připravené, ale vždy jsem musela nutně dodělat něco jiného.

Tričko jako dárek pro malou holčičku.

Po skončení práce je třeba tiskátka a štětce umýt.

Chtěla jsem udělat i tričko pro Ondru, ale časově to bylo náročnější, než jsem počítala. Určitě ale bude, ráda bych mu na záda také natiskla jméno a pod něj otiskla třeba jeho ručičku.