" Drobečkové období"
Bývá přibližně kolem 10tého měsíce dětí. Ondřík ho měl v listopadu - to znamená odpovídá to přesně jeho korigovanému věku.
Kolem 20. 11. zvládl vysoký klek - z něho se vyvinul samostatný sed.
Následovalo samostatné stoupnutí si v postýlce.
 |
| 7. 2. 2015 - trénuje lezení po schodech |
A brzy na to se Ondra naučil lézt po schodech. Naučil se i slézat bezpečně z gauče a vůbec moc rád leze po výškách. Má rád i stoličku a dětské židle, vyšplhá na ně bez problému. Teď v březnu moc rád chodí a tlačí před sebou židličku nebo koš na pleny, aby měl oporu. Sám zvládne pár krůčků, ale jistota je jistota...
Ondra je stále v pohybu, nějaké hračky a činnosti ho zajímají opravdu jen občas. Jemnou motoriku si nejraději procvičuje u jídla - moc rád pořád něco pojídá (křupky, piškoty, ovoce...)
a pořád by chtěl krmit se sám - teď v březnu už i lžičkou, takže já naberu a předám lžičku jemu, on si sám dá do pusinky.
Občas něco zkusíme, tady je pár fotek z činností, které ho bavily a zaujaly.
Naše první vkládačka - jednoduchá a zaujala Ondráška na docela dlouho. Ani má ukázka netrvala dlouho (asi vteřinu, že), i proto mělo dávání míčku do kyblíku úspěch.
Další vkládačka - víčka od přesnídávek a krabička od Salka. Tentokrát jsem zkusila už těžší variantu. Do víčka jsem vyřízka obdélníkový otvor, aby jím Ondra víčko dal dovnitř. Neosvědčilo se, zatím mu to nešlo. Víčko jsem prozatím sundala - a vyhrál si dost - viz foto.
K prvním narozeninám dostal motýlka. Skládá se pouze ze tří dílků, tak jsem si říkala, že si s ním bude moct pracovat už brzy. Foto je z konce ledna. Je vidět, že někdy chytí už za úchyt, jindy si rád pomůže všemi prsty.
V lednu dostal i dispozici i kruh - má robustnější úchyt.
Teď v březnu má dostal i kruhy, které nám vyrobil už pro Petříka děda.
Velmi oblíbené byly nějakou dobu i vkládací kelímky. Vytahování i skládání (menší do většího, ale samozřejmě ještě ne všechny po sobě), bouchání o sebe. Pochopil i princip stavění, často se povedly 2 nebo i 3 na sebe.
18. ledna mne překvapil. Uklízela jsem špulky nití do košíčku a Ondra to začal dělat se mnou. Myslím, že tehdy poprvé dával větší množství předmětů na určené místo. Zkusila jsem mu pak dát tuto vkládačku míčků:
12 míčků bylo moc, zvládl jich dát méně. Vždy jich několik dal do formy a zase je dával do košíku zpět. Mezitím košík převrhl a míčky se rozkutálely. Na "pekaře" si rád hrál i Petřík.
Neúspěšně jsem Ondrovi představila vkládání kolíků. (zatímco Peťa měl fascinaci dírami, slovo díra se naučil říkat ve 13 měsících).
Nejraději se ale Ondrášek zabaví sám. Tady třeba zkoumá smetáček a lopatku, zkouší i utírat hadříkem (napodobit mu to jde dost věrně), nejraději by umýval WC štětkou i záchod, ale to ho samozřejmě nenechám. Už se mnou myl i nádobí, dával nádobí do dřezu, kde jsem ho myla. Má velkou touhu napodobovat dospělé. Myslím, že i proto pořád otvírá skříňky v kuchyni a vyndává z nich nádobí. Pak jako vaří, míchá.
Anebo třeba zkoumá magnety.
Stále bezplenkujeme, už zvládne sedět sám na nočníku, ale jestli na něm sám je, nebo ho dám vyčurat já nad záchod záleží na jeho náladě. Na odplenkování to ale zatím nevypadá, je pořád v pohybu a chození na nočník zatím sám neřeší.
Rád dělá papá a je to v současnosti nejoblíbenější slůvko, při loučení teď i papá říká. Ačkoli toho celkově příliš nenamluví, vždy se chytí na zvířátka. Umí říct, jak dělá ovečka, koza, kůň, kuřátko/ptáček a had. Zná i psa a kdykoli ho venku slyší, říká bap, což znamená haf.
Asi od prosince ode mne pije už jen v noci, 1x - 2x.
Nejúžasnější je jeho touha sám se postavit...
