Celotělové aktivity

Díky semináři u p. Evy Štarkové jsem se před několika lety dozvěděla o tzv. celotělových aktivitách. Byla to pro mě nová informace. Například o tom, jak zásadní je rozvoj a zapojování smyslů u předškolních dětí jsem věděla. Znala jsem už před seminářem i různé principy týkající se Montessori pedagogiky a věděla o oblastech výchovy. Zmínka o ohmatání si prostoru celým tělem u nejmenších dětí mě velmi zaujala. Stejně, jako na dětech někdy pozoruji senzitivní období, vidím často i potřebu těchto aktivit. Proto dnes tenhle příspěvek.

Petřík v 19 měsících

Před časem jsem v Klokaním guláši viděla podobnou fotku. Hned jsem si říkala, že musím o celotělových aktivitách napsat. Nakonec to vyšlo až na teď.

Ondrášek se dostává do věku, kdy pro něj budou celotělové aktivity ideální. Ne náhodou jsou v Montessori pracovnách pro nejmenší děti vaničky naplněné kaštany, apod. Pro nejmenší děti je velmi důležité moci si prostor kolem sebe ohmatat. I lezení po schodech je velice důležitá zkušenost nejen co se týče hrubé motoriky, ale i právě zkušenost hmatová. Dítě si celým tělem "osahá" hranaté kvádry schodů - už tady začíná učení se geometrii.

V 19ti měsících měl Petřík potřebu celotělových aktivit docela velkou. Občas se stalo, že vlezl do sensory boxu. Pokud se to stane i Vám, víte, proč to tak je....

Brodit se v čemkoli je pro děti zážitek. I podzimní listí je skvělé prozkoumat celým tělem.

Petřík ve 13ti měsících

Co všechno můžeme do těchto aktivit zařadit?

• válení se v hromadě suchých listů
• ráchání se ve vaničce plné kaštanů, polystyrenové výplně, apod.
• hraní si v bazénku s barevnými míčky
• koupání se v bazénu - vnímání vody celým tělem
• válení se v duchnách, peřinách
• skákací hrad
• ponoření se do krabice plné papírových proužků ze skartovačky...

Zkrátka cokoli, kde se dítě může do materiálu doslova ponořit. Můj výčet může být inspirativní, rozhodně však nebude úplný. Děti si najdou příležitostí k celotělovým aktivitám mnoho :-).

V bazénku s barevnými míčky je velká zábava. Není nad to si užít spoustu kuliček celým tělem.

 

Děti baví i zkušenost něčeho měkkého. Jednou jsme byli na návštěvě v Montessori třídě v MŠ. Děti měly překážkovou dráhu, na jejímž konci byl velký měkký vak. Děti se přes něj mohly převalit, jako když se válí sudy. Petřík nebyl ani dvouletý, proto jsem ho doprovázela (na kladině přidržovala za ruce...). Na konci ale zůstal ve vaku a moc si užíval se tam jen tak válet. Doslova se u toho chechtal a nechtěl vstát. Bylo vidět, jak si to užívá. S paní učitelkou jsme ho tam nechaly, jak dlouho potřeboval. Vak byl veliký. Děti vedle něj vždy žuchly, převalily se, on se válel dál. Trvalo docela dlouho, než se vaku nabažil. 

 

Podobně má babička pravé péřové duchny a oblíbenou zábavou je opakované házení dětí do nich.

 

 Letos v červnu (Petřík necelé 3 roky) jsme navštívili interaktivní výstavu Mraveniště (projekt ze Sladovny v Písku). V jedné mravenčí komůrce byla spousta molitanových válečků, ve kterých se děti válely. Protože jsem všechny chodbičky prošla také, užila jsem si i tuhle zábavu. Moc tam řádily i děti cca 12ti leté.

 

Jakou máte zkušenost s celotělovými aktivitami vy? Budu ráda i za upřesnění informací (pokud byl někdo na semináři 0-3 roky).